Kontaktujte nás: 725 759 344 | ickk@uappsc.cz

Zámek Nižbor

Informační centrum keltské kultury

Středověké kořeny

Objekty nižborského zámku a části hospodářského dvora v sobě skrývají pozůstatky gotického hradu, založeného českým králem Přemyslem Otakarem II. někdy okolo poloviny 13. století. První zmínka o hradu Miesenburgu (postupnými přeměnami názvu až na nynější Nižbor), nazvaného podle německého názvu řeky Mže – Mies, pochází z doby jeho vlády a je datována k roku 1265, kdy již byl správním centrem Podbrdského kraje. Hrad patřil k oblíbenému místu Přemyslavova syna a nástupce na českém trůně, krále Václava II., který jeho výstavbu dokončil a často zde také přebýval. Vydal zde řadu listin a přijímal státní a přátelské návštěvy. Za dob Karla IV. patřil mezi 14 nezcizitelných královských hradů. Po roce 1341 zde žil Karlův mladší bratr Jan Jindřich.  Od dob Václava IV. se však až do 16. století technický stav hradu častým zastavováním pomalu zhoršoval. Výrazné přebudování hradu nastalo za Ottů z Losu po roce 1538. Výsledek měl být jedinečnou ukázkou hradního stavitelství 16. století. Zajímavostí je, že tehdy na jeho opravu přispěla královská pokladna 200 kop grošů. Z královského a později  z císařského držení byl vyjmut až roku 1601.

Hrad Nižbor

Druhá vlna rozkvětu

Další přestavbou mezi léty 1601 – 1613 byl hrad změněn v renesanční zámek, jehož podoba  velmi utrpěla v průběhu třicetileté války, ale byl znovu opraven. V roce 1685 přechází do vlastnictví Valdštejnů. Do dnešní podoby byl zámek přestavěn na přání Jana Josefa  hraběte Valdštejna v letech 1720 - 1724. Řízení prací na barokní podobě celého areálu  a nové zámecké kaple se ujal František Maxmilián Kaňka.  Byly zasypány příkopy, zbourány brány, sníženy či zbourány věže. Celá stavba původního královského paláce byla přebudována a zvýšena o patro. V této době patrně došlo k zakrytí dřevěného stropu, znovu odkrytého při posledních opravách.  Dědictvím přešel zámek do majetku knížecího rodu Fürstenbergů. Poslední výraznější stavební úpravou byla výměna krovů a sjednocení plochy střech ve 30. letech 19. století. 

Archeologizace NižboraArcheologizace NižboraArcheologizace Nižbora

Záchrana před archeologizací

V  dalším průběhu  byly provedeny intenzivní opravy fasád a  výrazné přeměny interiérů včetně barokních a empírových maleb na stropech a stěnách.  Jejich podoba je reprezentována rekonstrukcí výmalby malého salonku a velkého sálu. Z areálu zámku se postupně stalo sídlo  knížecí správy. V prvním patře zámku byla zřízena knihovna kněžny Leontýny z Fürstenbergu (zhruba 5 000 knih) a umístěny sbírky archeologických a historických památek z celého křivoklátského panství. Část sbírek získalo knížecí muzeum z archeologických nálezů učiněných  roku 1877 a v následujících letech na protějším kopci Hradiště, kde stálo keltské město, dnes známé v celé Evropě pod názvem oppidum Stradonice.  V roce 1929 se  zámek stal majetkem československého státu. Na podzim 1971 byla provedena generální oprava střechy celého zámku. Za poměrně krátkou dobu byl však zdevastován natolik, že po roce 1997,  kdy jej koupila obec, musela být zahájena celková rekonstrukce. Ta byla úspěšně zakončena v roce 2004 otevřením Informačního centra keltské kultury. 

Poslední proměnu zámku v obrazech si můžete prohlédnout v naší fotogalerii na webu Cesty archeologie.

Zámek Nižbor